Začalo to urážkama kvůli tomu, jak vypadám. Že jsem zas… cikánka! Šikana? Nenech to být!

Publikováno: 2. 1. 2019
Zdroj: Romea

Znáte to. Děti se škádlí a někdy se i poperou. Ztratí se boty nebo se třeba v jídelně rozlije polévka. Hranice mezi obyčejným „blbnutím“ a šikanou však může být tenká. V druhém případě už totiž nejde o legraci, ale o velice závažný problém. 

Nablízku přitom mohou být svědci, kteří by i rádi pomohli, ale mají strach. Nechtějí „žalovat“ nebo být další, na koho agresoři obrátí svou pozornost – někdy třeba ani netuší, komu by o tom měli říct. A právě „mlčící většinu“ se rozhodli oslovit dva studenti brněnského gymnázia Vídeňská Jan Sláma a David Špunar, kteří vytvořili projekt Nenech to být zaměřený právě na pomoc s řešením šikany na školách. Podporuje ho Ministerstvo školství i Linka bezpečí.

„Se šikanou jsme se setkávali na základní škole. Věděli jsme, že se našim spolužákům něco děje, ale nevěděli jsme, jak jim pomoct,“ přibližuje David Špunar, kterému v loňském roce, kdy projekt vznikl, bylo šestnáct let. O rok starší Jan Sláma to vidí stejně – právě i díky vlastní zkušenosti. 

„Často jsem se snažil obětem pomáhat, a následně jsem se stával obětí i já sám. Když jsme pak s přáteli přemýšleli nad projektem, který by měl silný společenský dopad, napadla nás právě šikana,“ říká. 

Pokračování zde.