Sedm statečných: Příběhy cizinců dobrovolníků

Publikováno: 10. 1. 2019
Zdroj: Slovo 21

Pocházejí ze šesti států světa. Mají migrační zkušenost. Žijí, pracují či studují v České republice. Je jim mezi 22 a 51 lety. A všechny spojuje jedna věc – dobrovolnictví. Prostřednictvím pěti neziskových organizací věnují svůj volný čas těm, kteří to potřebují. Ghassan ze Sýrie doučuje studenty matematiku. Olesea z Podněstří v Moldavsku pořádá volnočasové aktivity pro děti. Polina a Vilena z Ruska pomáhají realizovat kulturní aktivity spojené s integrací cizinců a pracují s dětmi. Carlos z USA doučuje angličtinu studenty, kteří se připravují ke studiu na střední škole. Svitlana z Ukrajiny doučuje děti v knihovně. A Mariana z Mexika jezdí na workcampy a pomáhá manuálně, kde je to právě třeba.

Podle českého statistického úřadu dobrovolníci v roce 2015 odpracovali pro český neziskový sektor přes 45 miliónů hodin v hodnotě téměř šest miliard korun. Zdaleka ne všude ve světě je dobrovolnictví běžným jevem. Rozšířené je spíše v západních demokraciích. Ne všech sedm statečných mělo možnost se dobrovolnictví věnovat už v zemi původu. Olesea k tomu říká: „Myslím si, že v Podněstří dobrovolnictví moc nefunguje, není tam systém dobrovolnictví rozvíjen. Když jsem odjížděla, tak ani lidé neznali dobrovolnictví, tam je člověk rád, že se postará sám o sebe.“ Olesea pochází z neuznaného regionu Podněstří v Moldavsku. Do Čech přijela studovat. Věřila, že Česko, jakožto slovanská země, bude blízká její rodné zemi, a to jak kulturou, tak jazykem. Přesto byl začátek složitý kvůli neznalosti češtiny. Olesea ho překonala a dnes pracuje jako strategická managerka. V České republice je spokojená, ráda si dá svíčkovou a zajede do Českého Krumlova. Dobrovolničí v klubu KOMPAS. Věnuje svůj čas a energii dětem, které do klubu přicházejí trávit volný čas smysluplně, něco se naučit a poznat nové kamarády.

Pokračování zde.