Drsná devadesátá očima romských autorů

Publikováno: 16. 11. 2021
Zdroj: KHER

K přelomovým událostem 17. listopadu 1989 vzniklo nespočet publikací, málokterá však odráží zkušenost zdejší nejpočetnější národnostní menšiny. Jak do života Romů zasáhla změna režimu a jak hodnotí před i polistopadovou éru? Odpovědi, v nichž se mísí pocity zatrpklosti i vděku za nové příležitosti, nabízí dvě na sebe navazující knihy povídek romských autorů nazvané Všude samá krása a Samet blues, které vydává nakladatelství romské literatury KHER.

Romští autoři prostřednictvím osobních a rodinných příběhů s humorem i nostalgickým smutkem líčí sametovou euforii z možnosti podnikat, zakládat politická hnutí a etnoemancipační sdružení. Záhy však tyto radostné okamžiky v jejich vzpomínkách vystřídají obrazy tvrdé porevoluční reality, zejména existenční nejistoty, která nebyla ani tak důsledkem transformace, jako spíše výsledkem čtyřiceti let komunistické politiky uplatňované vůči Romům. Je však k zamyšlení, že se český stát se zděděnou segregací ve vzdělávání a na ni navázanou nízkou profesní kvalifikací a finanční gramotností – několika z příčin vyšších čísel nezaměstnanosti Romů – neúspěšně potýká i třicet dva let po revoluci.

„Myslím si, že lidé z majority netuší, s čím se v devadesátých letech Romové potýkali. A je to pochopitelné, každý měl tehdy co dělat sám se sebou, aby uživil rodinu. Nicméně tahle neznalost má bohužel za následek, že většina lidí smýšlí o Romech předsudečně. Naše knihy snad otevřou veřejnosti oči,“ doufá jedna z autorek Rena Horvátová. Naráží na zavírání socialistických podniků, které jako první postihlo právě Romy, i na obchod s chudobou a s ním spojený vznik vyloučených lokalit. Ty mají kořeny v migraci z tehdy zanedbaných domů v historických centrech, v nichž tehdejší podnikavci brzy rozpoznali potenciál a od Romů, kteří se ocitli bez práce a zcela bez prostředků, výhodně odkupovali nájemní smlouvy.

Pokračování zde.