Řecká kulturní identita

1. současnost 
Podle posledního sčítání realizovaného v roce 201 se k řecké národnosti přihlásilo 3219 osob, nicméně podle údajů řecké komunity a jejích odhadů se ve skutečnosti může jednat až o 7000 osob. Členové řecké diaspory sídlí na celém území ČR, především ale v oblastech původního usídlení a v Praze a Brně. Řecká komunita působí na celém území České republiky prostřednictvím 12 řeckých obcí. Ty sídlí v těchto městech: Praha, Ostrava, Brno, Havířov, Jeseník, Karviná, Krnov, Bohumín, Šumperk, Třinec a Vrbno pod Pradědem. Tyto obce jsou sdruženy v Asociaci řeckých obcí v ČR. Na mnoha dalších místech žijí početně menší komunity(Liberec, Hradec Králové, Jihlava, Olomouc, Znojmo…). Řekové se sami odlišují podle původu na 9 základních etnik. Silný pocit sounáležitosti mezi členy řecké diaspory je založen především na vědomí společného původu a emigrantského osudu. Dalšími faktory, kterými je posilována příslušnost k řeckému kulturnímu společenství jsou aktivity spojené s řeckým tradičním tancem, s kurzy řečtiny a další aktivity připomínající kulturu a původ minority.

2. minulost 
Řecká novodobá emigrace měla několik vln. Původně se jednalo o emigraci nedobrovolnou, politicky a vojensky vynucenou. Během probíhající občanské války(1946-49) v Řecku bylo rozhodnuto o převozu několika tisíc dětí z válečných oblastí především na severu Řecka, kde se odehrávaly boje mezi pravidelnou královskou armádou partyzánskými oddíly Demokratické armády Řecka(DSE) řízenými Prozatímní demokratickou vládou Řecka(PDKE) a komunistickou stranou Řecka(KKE) do zemí, které nabídly pomoc. Jednalo se o evropské „lidové demokracie“ a Sovětský svaz. Celkový počet dětí přesunutých do zemí východního bloku(Československo, Polsko, Rumunsko a SSSR) se odhaduje na 24 až 28000.
Tato dětská emigrace, na které se organizačně podílely KKE, ÚV KSČ, Československý červený kříž a dále také ministerstva školství a práce a sociální péče společně s dalšími institucemi, byla po ukončení války následována druhou vlnou dospělých občanů. Jednalo se především o partyzány DSE, jejich přívržence, rodinné příslušníky a zajaté příslušníky královské armády. 
Celkový počet řeckých emigrantů opustivších vlast kvůli důsledkům občanské války se odhaduje až na 80 tisíc obyvatel.Do ČSR přišlo v letech 1948 až 1950 zhruba 12 až 14 tisíc lidí. Počet se posléze měnil vlivem mezistátních operací za účelem slučování rodin, dále pak repatriací zpět do Řecka(1954), příchodem řeckých emigrantů z Maďarska v roce 1956 a odchodem „slovenských“ Makedonců do Jugoslávie. Poté, co řecké děti z 1.vlny dospěly, se počet členů řecké menšiny ustálil na počtu mezi 13 až 15 tisíci obyvateli. 
Řečtí emigranti se podíleli na osidlování oblastí severní Moravy(Jeseník, Šumperk, Bruntál, Karviná, Ostrava), ze které byla odsunuta po II.světové válce německá menšina.Významnější menšina vznikla v té době pouze v Krnově. Na počátku 50.let byl pobyt řeckých obyvatel považován pouze za dočasný a byl vydán zákaz stěhování. Stejně tak Řekové doufali v brzký návrat a ponechávali si řecké občanství. Až po nástupu vojenského režimu v jejich vlasti(1967) začali přijímat československé občanství. V druhé polovině 50.let po zrušení zákazu stěhování začalo stěhování po Československu - Praha, Liberec, Jablonec, Brno, Hradec Králové, Pardubice, Dvůr Králové, Plzeň, Rokycany a další – v těchto místech žijí Řekové dodnes. Z počátku byli řečtí pracovníci umisťováni v hutnickém, strojírenském či zemědělském průmyslu a ženy v textilních továrnách. Postupně s nárůstem vysokoškoláků mezi řeckou menšinou se měnila struktura zaměstnání a Řekové se posouvali do vedoucích pozic, po roce 1989 začali podnikat nejdříve především v turistickém průmyslu, v oblasti služeb a turistickém průmyslu, většinou podnikání nějakým způsobem vázané na zemi původu. Vlivem nesouladu občanského práva u nás a v Řecku vyžadují i ateističtí Řekové církevní obřady(svatba, křest), které provádí ortodoxní pop řecko-katolické církve. Dnes už je toto rozhodnutí na každém zvláště, ale lze prohlásit, že většina je ateistická či nábožensky neaktivní.  
Původně existovali řecké školy, kde se řecké děti vzdělávali v řečtině, ale po zrušení zákazu stěhování se řecké třídy či školy potýkali s úbytkem žáků. Většina řeckých obcí v ČR nabízí kurzy řeckého jazyka dodnes.

3. instituce 
Asociace řeckých obcí(AŘO ČR) je zastřešující organizací pro jednotlivé řecké obce činné na našem území. Hlavní snažení organizace směřuje do oblasti vztahů mezi Řeky žijícími v ČR a Českou republikou. Asociace užívá k dosažení tohoto cíle především vzdělávacích aktivit(přednášky, semináře, kurzy). Jedná se především o výuku řečtiny ve formě seminářů, kurzů nebo pobytových táborů, taneční semináře, pořádání večerů s řeckou lidovou hudbou nebo akce orientované na připomenutí řeckého původu – oslavy řeckých svátků: Velikonoce - pascha, příchod věrozvěstů Cyrila a Metoděje, pořádání folklórně tanečních a hudebních akcí. Tanec je velmi oblíbenou a nedílnou součástí řeckých slavností. Řecké obce také publikují a vydávají informační materiály s obsahem vztahujícím se nějakým způsobem k zemi původu či k deklarovaným cílům organizace. Tyto veškeré aktivity jsou realizovány především pomocí samostatné činnosti jednotlivých obcí, které mají vlastní právní status. Řecká obec Praha vydává čtvrtletník pro řecké kulturní společenství s názvem Kaliméra. 
Mezi další organizace patří Klub přátel Řecka, jehož cíle jsou velmi podobné: snaží se podporovat aktivity, které vedou k vzájemnému poznávání a sbližování české a řecké národní kultury a k zachování národního povědomí řecké diaspory v ČR a dále pečují o odkaz první předsedkyně KPŘ Mgr. Lidie Kopecké. Vždy připomíná církevní svátky a aktivity spojené s kulturou či občanskou společností. Kromě toho se věnuje pořádání či podílu na filmových, literárních nebo divadelních aktivitách. Jednou z nich je Studijní knihovna KPŘ, která je provozována společně s ŘO Praha. Každou první středu v měsíci od 16.00 do 17.30 jsou poskytovány bezplatné konzultace zájemcům o historii řeckého etnika v České republice. Konzultantem je Mgr. Milan Konečný, spoluautor publikace Řečtí uprchlíci(Botu, Konečný). Kromě toho nabízí klub například kurzy tance či možnost šachového kroužku. 
Lyceum Řekyň je pobočkou původního lycea, které vzniklo v roce 1910 v Řecku. V dnešní době existuje celkem 66 poboček, z toho 19 mimo Řecko. Cíle organizace jsou především v oblasti studia a uchovávání národních krojů, lidových tanců a písní a prezentace pomocí tanečních vystoupení a hudebních představení. Kromě toho organizuje lyceum kurzy tance. Lyceum vystupuje na putovních vystoupení evropských lyceí stejně jako na folklórních festivalech v ČR jako jsou: řecké festivaly, Praha - srdce národů, Tolerance aneb barevný svět dětí, Strážnice a další. 
Česká společnost novořeckých studií je členem Evropské společnosti novořeckých studií, která sídlí ve Štrasburku a má dalších 21 poboček. Dále je společnost členem Rady českých vědeckých společností Akademie věd. Jejím cílem je podpora vědeckého studia a výuky novo-řeckého jazyka, literatury, historie a kultury. Převážnou část veřejných aktivit tvoří především přednášky, semináře, exkurze a podobně. Dlouhodobými projekty je podpora řeckého kulturního, vzdělávacího a společenského centra v Brně, ochrana práv řecké menšiny v ČR, a podpora Lycea Řekyň v ČR.
Jednou ročně se většinou v Ostravě koná řecký folklórní festival s účastí zástupců řeckých diaspor z celé Evropy. Hraje se zde tradiční řecká hudba ve spojení s řeckými tanci. Součástí festivalu jsou výstavy či prezentace zaměřené na nejrůznější aspekty řeckého života. Festival je také místem setkání zástupců řeckého kulturního společenství a majoritní společnosti. 
Nadační fond Hellenika, dříve Hellenika nadace sídlí v Brně a původně bylo cílem nadace podporovat řeckou menšinu v Brně a jejím okolí. V současnosti je Hellenika jedinou nadací, která přímo podporuje rozvoj a uchování kultury a identity řecké menšiny, pomáhá jejímu poznání a vytváří příležitosti pro setkání představitelů řeckého kulturního společenství a českých institucí stejně jako osobností z kulturní, podnikatelské či veřejné oblasti. Nadace také chrání práva menšiny na území ČR. Projekty nadačního fondu se nerealizují pouze v Brně, ale na celém území ČR. Jsou to například následující: výuka řeckého jazyka, výuka tradičních tanců, řecký festival, hellénská olympiáda, Řecké dny v Brně a další.
 
4. osobnosti
Martha a Tena Elefteriadu. Z Řecka emigrovali se svými rodiči v roce 1950. Od roku 1968 se začaly prosazovat jako zpěvačky ponejprve na brněnské bigbeatové scéně a posléze i na celorepublikové úrovni. Od 70.let vydaly celou řadu desek, kromě toho vystupovaly a vystupují i v divadle. Natočily v Řecku hudební film, klipy a také dvě desky čerpající výhradně z tvorby řeckých skladatelů. V roce 1992 založily společně s paní Georgií Zervasovou nadaci Filhelenia zaměřenou na podporu a šíření řecké kultury. Od roku 1997 vystupují pravidelně na Řeckých večerech v klubu na Novotného lávce v Praze. Roku 2004 se Martha stala členkou správní rady Nadace Život Umělce. Rok nato začaly sestry Elefteriadu vést kurzy řeckého tance. V loňském roce vydaly autobiografii s názvem "Martha a Tena dvojhlasně!".