Německá kulturní identita

současnost

Podle sčítání obyvatel z roku 2001 má německá menšina zhruba 41000 obyvatel. Vzhledem k historii Němců na území České republiky, Československa a ještě předtím zemí Koruny České se nejedná o klasickou menšinu, ale o část obyvatelstva pevně srostlou s tímto prostředím. Pro současný stav je důležitý především vývoj po druhé světové válce.

historie

 Od konce války do roku 1947 byly z našeho území vyhnány či vysídleny 3 miliony německého obyvatelstva. Skladba německého obyvatelstva byla silně narušena, ti kteří zůstali byli přesídleni či rozptýlení po území celého státu. Dnes podle šetření Českého statistického úřadu sídlí nejvíce Němců v Praze(10500), Karlovarském(8925), Ústeckém(9478) a Moravskoslezském(4255) kraji. V roce 1947 zůstalo na našem území zhruba přes 250000 obyvatel, jejich počet se ovšem trvale snižoval a to i díky zákonu z roku 1953, který udělil české občanství všem Němcům žijícím trvale na území ČSR, kteří o něj dosud nežádali. V té době přesahoval věkový průměr 45 let a německá populace nadále stárla. Až do osmdesátých let stoupal počet smíšených manželství, čímž nadále pokračovala asimilace a snižoval se počet obyvatel německé menšiny. V roce 1991 se pak k německé národnosti přihlásilo 47 789 osob.

instituce 

Kulturní aktivita německé menšiny na našem území byla i díky přesídlení a rozptýlení po vnitrozemí do roku 1947 značně omezená, později se situace přece jen zlepšila. V roce 1951 začaly vycházet noviny „Aufbau und Frieden“, mezi roky 1954 až 1961 fungovala profesionální divadelní scéna „Wandertheater“.  Po uvolnění v roce 1968 se noviny Aufbau změnily na čtrnáctideník „Prager Volkszeitung“, který alespoň částečně pozvedal sebevědomí německé menšiny, v dnešní době funguje dále týdeník „Prager zeitung“ přístupný také on-line, německé velvyslanectví pak upozorňuje na čtrnáctideník „Landeszeitung“ určený pro Němce v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Ten vychází od roku 2001. Mezi hlavní cíle tohoto čtrnáctideníku patří: představení německé menšiny žijící v ČR, popularizace a šíření německého jazyka především pro německou menšinu, sounáležitost německé menšiny s odsunutými krajany v Německu a Rakousku a úsilí o doruzumění mezi Čechy a Němci, resp. mezi sudetskými Němci a Čechy.

 V roce 1969 pak byl ustaven kulturní svaz(Kulturverband), který v pozměněné podobě existuje dodnes, v roce  1991 změnil název na „Svaz Němců – Kulturní sdružení v ČSFR“, dnes „Německý kulturní svaz“ (Kulturverband der Bürger deutscher Nationalität der ČR). Podle vlastních údajů má okolo 5000 členů. Druhou obdobně velkou organizací je „Shromáždění Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (Landesversammlung der Deutschen in Böhmen, Mähren und Schlesien). Obě tyto organizace jsou aktivní především krajově, kde sídlí příslušné organizace. Ty jsou těmito zastřešeny pouze volně.