1. díl: Koncentrační tábor v Letech byl spálen

Publikováno: 3. 12. 2018
Zdroj: Romea

Jihočeská obec Lety jsou místem, které v dějinách českoromské společnosti a vzájemného soužití sehrává důležitou roli. Málokdo by neměl alespoň tušení, co se v jejím okolí za druhé světové války dělo, přičemž významně se na šíření povědomí o táboře v Letech u Písku podepsalo období od 90. let minulého století. Široké veřejnosti byli představovány základní informace o vzniku a chodu tzv. cikánského tábora, medializovali se svědectví přeživších či pozůstalých, vznikali nové publikace, vedle historických prací odborníků, také ty populárně-naučné, až agitační, které dalšímu vývoji místa prokázali, sic v upřímné snaze upozornit na dehonestující existenci vepřína, spíše medvědí službu.

Posledních deset let se tlak pozůstalých, aktivistů i odborníků na odstranění vepřína zintenzivnil, dne 21. 8. 2017 dochází ke zlomovému okamžiku - vláda ČR svým usnesením č. 609/17 schválila odkup velkokapacitní výkrmny prasat, na jejíž místě má v následujících letech vzniknout památník obětem romského holokaustu. Jaké bylo ale období, jež vepřínu předcházelo? Jak se společnost vypořádala s obětmi pronásledování, kteří se s nadějí vraceli z koncentračních táborů? A jak se samotní Romové podíleli na aktivním zapojení? Následujících několik článků se bude zabývat poválečným obdobím českoromské společnosti, potažmo historii místa tábora v Letech u Písku.

Pokračování zde.