Dnes je  27. 6. 2017, 08:57
Hlavní menu
Aktuality » Další informace » Bulletin Slovo: Česká společnost není dlouhodobě nakloněna imigraci

Bulletin Slovo: Česká společnost není dlouhodobě nakloněna imigraci

detail
16.2.2017

Doktor Salim Murad se věnuje výzkumu a výuce politologie, společenských věd a migrace na Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity. Vedle budoucích českých učitelů vyučuje americké studenty na New York University in Prague a v rámci mezinárodního magisterského programu EMMIR (European Master in Migration and Intercultural Relations), který sdružuje síť univerzit z Německa, Norska, Česka, Ugandy, Súdánu, Jižní Afriky a Slovinska). Studoval na Masarykově univerzitě v Brně a Univerzitě Komenského v Bratislavě. Absolvoval mimo jiné stáž v Refugee Studies Centre Oxfordské univerzity a na Kodaňské univerzitě a absolvoval studijní cestu po USA jako The German Marshall Memorial Fellow. Ve svém výzkumu se zaměřuje především na etnické stereotypy v reklamě a na téma média a migrace.

V rámci reakce na tzv. uprchlickou krizi se rozvinula poměrně vyhrocená společenská diskuse o tom, nakolik jsou Češi xenofobní či rasističtí. Vy se analýzám domácích i zahraničních výzkumů na toto téma dlouhodobě věnujete. Co tedy ukazují?

Z průzkumů veřejného mínění, ať už těch domácích či celoevropských, vyplývá zcela jasně, že česká společnost není dlouhodobě nakloněna imigraci. V tomto se za poslední dekádu změnilo málo. Co se však změnilo dramaticky, je, že imigrace dříve nebyla tématem ve veřejné a politické debatě tak, jako je nyní. Například čísla Eurobarometru říkají, že zatímco v roce 2013 jmenovalo v Čechách imigraci jako jednu ze tří největších výzev pro EU jen 11 procent dotázaných, v září 2015 už to bylo plných 69 procent. Tato čísla ČR řadí na druhé místo hned za Maltu a před Itálii, což je zajímavé při počtu žadatelů o mezinárodní ochranu u nás a v těchto i dalších zemích.

 

Hraje v názorech na migraci a odlišná etnika roli vzdělání, věk a ekonomické postavení respondentů?

Pokud jde o xenofobii a rasismus, je spíše více důvodů být zneklidněn, než si říkat, že je u nás vše v pořádku a že se to týká pouze malé zradikalizované skupiny obyvatel. Za velmi varovnou bych považoval mezi jinými zprávu Sociologického ústavu Akademie věd Co si Češi mys­ lí o muslimech, Syřanech a Romech?, v níž autoři Lucie Hrubá a Aleš Kudrnáč píší, že: „Názory na jiné národy a etnika nesouvisí ani tak s pohlavím, věkem ani vzděláním, ale spíše s přesvědčením o vrozené nižší inteligenci a s vírou v nadřazenost některých kultur.“ Abychom to shrnuli – na rozdíl od mnohých diskutujících na sociálních sítích se nedomnívám, že Češi nemohou být rasisté, protože to „nemají v genech.“ Je potřeba si přiznat, že podle věrohodných výzkumů má část české společnosti problém. A postavit se k tomuto problému čelem je důležité především kvůli budoucnosti demokracie a lidských práv nejen pro cizince a menšiny, které v zemi žijí, ale kvůli úrovni lidských práv pro všechny občany, kvůli politické kultuře a demokracii jako takové.

 

Celý článek si můžete přečíst na stránkách Slova 21 zde.

 

Zdroj: Slovo 21; 15. 2. 2017

www.slovo21.cz

 

Kalendář akcí

«  
  »
PoÚtStČtSoNe
   1234
567891011
12131415161718
19202122232425
2627282930  

Nejbližší akce

Hate Speech 2017 - volby a společnost

Odborná konference. Zdraví a sociální začleňování

Ida Kelarová uvede „své“ mladé romské muzikanty